Aktualizace: 11. 3. 2025
Ženy bojovnice, geniální vynálezy, mystifikace a foods trendy. Pokud sis myslel, že znáš příběhy původních obyvatel Ameriky jak svoje boty, spletl ses, lovče. To, co se ve škole učilo, byla spíš kapka v řece příběhů. Něco jako když si jen lízneš z hrnce, ale netušíš, co se skrývá na dně. Původní obyvatelé Ameriky nebyli jeden národ, ale stovky kmenů, které mluvily různými jazyky, měly vlastní kulturu a zvyky. Tohle je jen zlomek toho, co tě učitelé zapomněli naučit a co se jen tak z učebnice dějepisu nedozvíš. Zasedni s námi k ohni a nech si od stařešinů kmene vyprávět historii zajímavější než příběhy tvého dědy z války.
Ženy, které se nebály tance s válečnou sekerou
Hollywood ti možná vnutil představu, že do boje šli jen muži a ženy čekaly v táboře s vařečkou v ruce. Chyba lávky! Indiánské bojovnice se nebály napřáhnout tomahawk stejně jako jejich bratři. Nejznámější z nich byla Buffalo Calf Road Woman z kmene Severních Čejenů. Jo, tahle žena měla koule! Nejen že bojovala v bitvě u Rosebudu, ale podle pověstí zasadila Custerovi poslední smrtící ránu v bitvě u Little Bighornu. To je jiný level odvahy než jen stát u ohně a čekat, až se upeče bizon!
Domov? Nenajdeš dva stejné kmeny!
Pokud ti někdo nakukal, že indiáni bydleli jen v týpí, zkus si představit medvěda v činžáku – prostě nesmysl! Kmeny byly tak různorodé, že co kmen, to úplně jiný styl bydlení. Národy plání žily v týpí, ale třeba Irokézové stavěli dlouhé domy a kmeny z oblasti Mesa Verde si z hliněných staveb vymodelovaly celé skalní město. A pak tu máš Taos, kde se žilo v pueblech – to byly vícepodlažní budovy z hliněných materiálů, často propojené ve tvaru terasovitých bloků s malými okny a dveřmi, které byly původně navrženy pro ochranu před nepřátelskými útoky. Na venkovních stranách se nacházely venkovní terasy nebo dvory. To je klasické představě o obyčejným stanu s ohněm uprostřed vzdálený na několik hodů tomahawkem, co?

Pravda je složitá jako spletená válečná čelenka
Znáš ten pojem „indiánský dárce“? Tohle označení je stejně mylné jako říkat kojotovi domácí mazlíček. Osadníci si popletli indiánský směnný obchod s dary. Indiánská kultura totiž stavěla na výměně hodnotných předmětů, nikoliv na darování bez očekávání něčeho zpátky. Takže když indián něco předal, čekal férovou výměnu, ne že si to druhá strana nechá jako vzpomínku na jeho kmen. Bílé tváře, zvyklé spíš brát než dávat, maximálně nakupovat za peníze, ale nepochopili celý princip, a vznikl tak výraz „indiánský dárce“, který se dlouho používal v hanlivém slova smyslu.
Popcorn: Když indiáni věděli, jak na praskání zrn dřív, než to bylo cool!
Jo, popcorn je tak americký, že bys čekal, že ho vymyslel nějaký chlápek z fastfoodu. Omyl! Původní obyvatelé Ameriky tuhle pochoutku louskali už před 6 700 lety. Kukuřici domestikovali a od té doby si užívali praskání zrn, zatímco si vyprávěli příběhy u ohně. Takže příště, až si dáš popcorn k filmu, vzpomeň si na indiánské předky, kteří na tuhle dobrotu přišli první. Kukuřici doplnili o skvělé sušené maso a pod vedením Velkého Náčelníka si užívali oběd pravých lovců.

Maria Tallchiefová – baletka s duší orla
Na pódiu létala jako vítr a nikdo jí v tom nezabránil – ani předsudky. Žena, která přepsala historii tanečního světa! Maria Tallchiefová, dcera příslušníka národa Osage, se stala první americkou indiánskou primabalerínou a pokořila svět baletu. I když jí radili, aby si změnila jméno, aby se vyhnula diskriminaci, Maria zůstala věrná svým indiánským kořenům a na svůj původ poukazovala stejně hrdě jako náčelník na péro z orla. Byla vytrvalá jako řeka, co si najde cestu i skrz kámen a silná jako bizon v bouři, kterého nezastaví vítr ani déšť. Baletní scéna před ní poklekla poté, co excelovala v Paříži, v Moskvě i v New Yorku a právem je dodnes považována za jednu z nejlepších tanečnic světa.
Hokej? Indiánský nápad!
Pokud jsi fanoušek hokeje, zvedni čelenku a dej hold kmenům Saux, Foxes a Assiniboine. Hra „shinny“, kde se pohankový míček honil zahnutou holí po hřišti (a když velký Manitou dal tak i po ledě), byla přímým předchůdcem moderního hokeje. Takže až příště v zimě vezmeš hokejku do ruky, vzpomeň si, komu vděčíš za tuhle ledovou parádu. Dopita a Jágr by měli před indiány smeknout, protože díky nim jsou vlastně dnes slavní.
Americká ústava jako kopie fungujícího řešení
Ben Franklin a spol. nebyli jediní, kdo přišli s nápadem na ústavu. Irokézská konfederace měla propracovaný politický systém už dávno před tím, než se otcové zakladatelé pustili do psaní. Franklin ale neokopíroval to nejdůležitější – v indiánské kultuře byly matky klanů těmi, kdo vybíraly vůdce. Ženy totiž už tenkrát nejlépe věděly, kdo má na to vést a kdo potřebuje být veden.
Matky klanů také nejlépe věděly, co je dobré pro jejich syny k snědku před velkým lovem či bojem – vždy je vybavili poctivým pytlíkem sušeného masaa přidalysušené ovoce a ořechy. Tvoje máma to může vzít po vzoru indiánských neohrožených žen a až tě bude příště se slzou v oku posílat do světa, může ti přihodit i kvalitní protein, abys těch osm hodin v práci přežil, než se vrátíš do tepla rodného týpí.
Indiánské poklady pod zámkem
Artefakty původních obyvatel Ameriky nejsou suvenýry. Díky zákonům je jejich sbírání nelegální, protože patří kmenům a jejich potomkům. Chladný kousek historie nalezený na federální půdě? Nech ho tam, kam patří – šup s ním do muzea nebo zpět k těm, kterým náleží. Velký Manitou si svoje poklady střeží! A piš si, že jestli se něco náhodou ztratí, budou tě duchové stařešinů chodit strašit klidně přes půl zeměkoule.
Jim Thorpe – legenda s duší vlka
Jim Thorpe, člen národa Sac and Fox, byl sportovní fenomén, který s přehledem vyhrál pětiboj i desetiboj na olympiádě a stal se tak prvním indiánem se zlatou medailí na krku. Ale to není všechno – hrál fotbal, baseball, basketbal a lakros, a ještě si střihl mistrovství ve společenském tanci. Tenhle borec měl v sobě energii stáda mustangů a talentu na rozdávání. Mnozí ho právem považují za největšího sportovce všech dob.

Squantův příběh – cesta válečníka
Squanto z kmene Patuxet nebyl jen známý průvodce poutníků. Jeho příběh by si zasloužil filmové zpracování – jeho život byl plný únosů a návratů, kdy se stal obětí otroctví i průkopníkem v přemostění kultur. Angličan George Weymouth ho unesl, aby si ho vystavil v Británii jako suvenýr. Jak říká TenCoVíVše, všechno zlé je pro něco dobré – naučil se v zajetí anglicky. Po návratu domů ho opět unesl Thomas Hunt a poslal ho do otroctví ve Španělsku. Když se mu podařilo vrátit, zjistil, že jeho kmen podlehl zákeřným neštovicemi.
Přes všechna úskalí zůstal statečný jak poslední bizon na prérii a pomohl přeživším poutníkům z Mayflower. Squanto nebyl jen indián, co ukázal, jak pěstovat kukuřici – byl to chlap, co přežil peklo a pomohl těm, kdo mu dali šanci. Jeho životní cesta je příběhem muže se srdcem vlka a duší moudrého orla.
A pokud by se ti náhodou, nebohý lovče, Squantův přiběh vetknul do sna, inspiruj se u indiánských šamanů a vyrob si lapač snů – pohltí vše špatné a nechá ti v ložnici jen to, co udělá tvé indiánské duši dobře.
Jeden kmen, jeden příběh? Ani náhodou!
Můžeš znát Čerokíe, Mohawky nebo Siouxy, ale existuje skoro 600 oficiálně uznaných kmenů, každý se svou vlastní historií, jazykem a příběhem. Kmenová kultura je jako pestrá mozaika, kde každý kámen vypráví jiný příběh. Ať už jde o náboženství, tradice nebo způsob života – žádný kmen není stejný.
Stejně kolik existuje indiánských kmenů, tolik najdeš i chutí a druhů sušeného masa. Naštěstí máš náš Indiana Jerky shop, takže klid, lovče, oštěp nech stát v koutě, aby sis neublížil, a vybírej z bezpečné vzdálenosti od všech divokých zvířat. Nabídka je delší než šamanská modlitba při úplňku – máme pro tebe:
- hovězí sušené maso z těch nejlepších druhů skotu
- vepřové sušené maso, u kterého budeš chrochtat blahem
- kuřecí a krůtí sušené maso, které potěší i tvoji Ribannu na dietě
- rybí sušené maso jako skvělou alternativu tuňákové konzervy
- vegan verzi pro zaryté býložravce
- losí nebo sobí sušené masopro odvážné lovce – severské dobrodruhy
- nebo třeba sušené jelení maso, pokud chceš udělat radost dědovi, který je myslivec a už ani nepamatuje, kdy naposled něco střelil
Tak co, pořád si myslíš, že znáš příběh indiánů? Čím víc se o nich dozvídáš, tím větší máš pocit, že jsi teprve na začátku cesty. Stejně jako se sušeným masem – jestli jsi už ochutnal, můžeš si zkusit vyrobit i svoje vlastní. Příběhy dějin totiž začínají nenápadně…